Malý (a) velký muž

I sebeakčnější hrdina občas propadne potřebě rozdávat smích. Většinou způsobí křeč, existují však i výjimky. O jednu takovou se hodlal pokusit i Arnold Schwarzenegger, když v roce 1988 odehrál part v komedii Ivana Reitmana Dvojčata.

Hned zkraje podotýkám, že Arnie a Sly (Stallone) patří už od mého dětství k nejoblíbenějším hercům, na něž jsem prostřednictvím ošoupaných „véháesek“ koukal. A nikdy mi nevadilo, že se oba pokusili skloubit své krutopřísné schopnosti druhým dát do nosu nebo na něj přesně nasměřovat kulku s ambicí diváka pobavit. S postupem času přiznávám, že opravdu se dá hovořit spíše jen o pokusech, ve valné případě totiž jejich herectví bylo ještě prkennější než v akčním žánru a scénáristé jako by se spokojili pouze s faktem, že píší pro ně a už je tolik nezajímalo, co vlastně píší.

Do této škatulky patří i Reitmanova Dvojčata, která vznikla čtyři léta po jeho úspěšných (a dnes kultovních) Krotitelích duchů. Autorský tým vsadil na osvědčený recept: buddy movie, kdy spojíte dva vzájemně protichůdné charaktery, které však musejí spolupracovat, aby dospěli do zdárného cíle. Ideální je, když se protichůdnost opírá i vnější vzhled, a tak se vedle Schwarzeneggera postavil o poznání jinak fyzicky stavěný Danny DeVito (toho času už dobře zavedený komediální herec).

Dvojčata fungovala a vlastně i nyní fungují nejen díky onomu receptu, ale do značné míry právě díky volbě herců. Protože Danny DeVito oplývá tímto umem natolik, aby určoval směr a popostrkoval i prkenného svalovce. Ten však svou hereckou neschopnost (hrát vtipně) využívá pod vedením Reitmana ku prospěchu své postavy a celého filmu. Pravděpodobně právě proto nepředstavují Dvojčata žádný průšvih – ba naopak, jde o čtvrtý nejvýdělečnější film v Arnoldově kariéře!

Nyní, když vycházejí na Blu-Ray, po dlouhých letech jsem se k filmu zase vrátil. A bavil se. Chvílemi si sice říkal, jestli tohleto má za potřeby hrdina, který se předtím už popasoval s predátorem, ale pravděpodobně si svou roli vybral dobrovolně. A stejně dobrovolně tak ze sebe udělal prosťáčka, který má sice svaly, ale taky velmi naivní představu o světě.

Mimochodem, Arnie se ke komediím ještě vrátil, a to dokonce dvakrát pod vedením Reitmana (Policajt ze školky a Junior). Ale pouze v jediném případě dokázal, že komedie s jeho obsazením nemusí koketovat s rozpačitostí. Jedná se o Pravdivé lži, které však v rukou držel pevně velerežisér James Cameron. (Obdobně u Stalloneho se jeho potřeba bavit vyplatila pouze jedinkrát, u úchvatného Demolition Mana, tedy také filmu, který je především akčním filmem a humor využívá v zadním plánu spíše coby prostředek jisté seironizace.)

Každopádně, nyní, když tedy Dvojčatajsou opět k mání, můžete se i vy k nim vrátit a zavzpomínat na dobu, kdy Arnold byl ještě v plné síle a měl před sebou celou řadu dalších skvělých filmů.

Režie
Téma/Příběh
Vyprávění
Postavy
Styl
Herecké výkony
Technické kvality filmu
Průměr

dvojcata

Navigate