Něco přišlo z vesmíru

Je konec srpna. Teploty se přes den opět překlápí přes třicítku. Noci už ale bývají docela chladné. Ideální kombinace na příchod filmu Věc. Od kultovního hororu Johna Carpentera nás dělí brázda 34 let, při jeho sledování se však k nám tomuto stále ještě tvořícímu filmaři podaří dostat nebezpečně blízko.

Mé první setkání s Věcí se odehrálo na vysokoškolských kolejích. Někdy večer, spíše v noci, se souborem se špatným rozlišením a s unavenými očními víčky. Jen jsem později mlhavě vzpomínal, že měl film zajímavou hudbu a atmosféru. Řekl si ale o opakovaná zhlédnutí – a nejnovější příležitost se vyloženě nabídla: film u nás vyšel i na Blu-Ray disku.

Se žánrem hororu mne toho pojí velmi málo. Vítám nejrůznější koktejly s jinými žánry, jinak se mu spíše vyhýbám. A ačkoliv mám na whislistu několik (vesměs klasických) hororových děl, jsem slabá nátura a odkládám, jak to jde. Ne že by Věc byla málo děsivá, přesto s ní coby neotrlý divák nezápasím. A při sledování si většinou užívám jiný aspekt díla. Na Věc se totiž dá nahlížet hned z několika úhlů pohledu a nebo také vnímat vždy jinou složku filmové řeči – a to, aniž by tím film jako celek utrpěl. Carpenterovi se podařilo vytvořit audiovizuální dílo v tom pravém slova smyslu. Každá ze složek má své podstatné místo při vnímání (ale i tzv. čtení) filmu. Jak s ruchy, hudbou, ale stejně tak s vedením herců či pohybem kamery nakládá režisér velmi obezřetně. Děj, který nás „zakonzervuje“ do velmi omezeného prostoru a který ústí nevyhnutelně do tragického finále, má svou jednoduchostí zápletky a způsobem vyprávění blízko k minimalismu. Vše má svou funkci, musí sloužit užívání (si), současně však v sobě nese nemalou estetickou kvalitu. Kupříkladu soundtrack Ennio Morriconeho, který lze sice poslouchat i sám o sobě (a rochnit se v miniaturně postupné gradaci ústředního motivu), který však má výsostně koexistovat s tím, co se děje v obraze – popřípadě, co tušíme, že se dít bude nebo se dělo.

Zajímavě však kontrastuje veškerá ona umírněnost s designem a animací monstra/monster. Právě vizuální stránka onoho nebezpečí se poměrně brzy odkloní od přístupu nic neukazovat (či jen naznačovat) a ve chvílích, kdy se organismus z vesmíru hlásí o slovo, budeme coby diváci zas a znovu šokováni až nemístnou výtvarnou zvrhlostí.

Věc představuje zkrátka lahůdku, kterou jsem při jejím novém vydání přivítal s otevřenou náručí. Dost možná mě přivede k jiným Carpenterovým dílům, třeba by mi mohla pomoci i s mým horor-whislistem. Kdoví. Každopádně nepotkat se s ní by byla velká škoda.

Režie
Téma/Příběh
Vyprávění
Postavy
Styl
Herecké výkony
Technické kvality filmu
Průměr

Věc
The Thing
Režie: John Carpenter
Rok vzniku: 1982
Vydal: MagicBox
Nosič: Blu-RayDVD
Cena: 399 Kč, 149 Kč

 

 

Navigate