Příliš vzdálený most

Můj vztah k velkolepým válečným podívaným se v průběhu mého dospívání a zrání neustále měnil. Vybavuji si chvilky u televizní obrazovky, kde jsme spolu s taťkou hlasitě fandili při Dnu D, abych později zjistil, jak filmařsky konvenční v řadě případů klasické americké bijáky jsou. A nyní, když si to divácky vykračuji všemi možnými žánry i zeměmi a obdobími, nacházím znovu cestu i k tradičním „spektáklům“, u nichž začínám více a více obdivovat pevnou režijní ruku a dramaturgickou výstavbu, která dokáže vkusně namíchat koktejl, který napíná i baví, aby ve finále přivodila „zimomriavky“.

Mezi takové znovuobjevené tituly patří i Příliš vzdálený most z roku 1977. V koprodukci USA a Velké Británie jej zrežíroval Richard Attenborough a o scénář se postaral William Goldman. Toho prvního dost možná více diváků pozná díky jeho hereckým aktivitám (kupříkladu je to ten kouzelný dědeček z Jurského parku), Attenborough se však postaral o vznik několika výtečných kousků, mezi nimiž se vyskytují například GándhíChaplin nebo Krajina stínů. No a Goldmanův jistý rukopis se podepsal u skvostů typu Butch Cassidy a Sundance KidVšichni prezidentovi muži nebo Maratónec. Nemusím vlastně tedy ani spoilerovat, aby vám došlo, že Příliš vzdálený most nemůže být špatným filmem. A skutečně není. Je výborný.

Zabývá se ne tak známou vojenskou akcí za druhé světové války. S plánem, pojmenovaným Market Garden, přišel generál Montgomery. Počítal s vybojováním a udržením tří mostů v Holandsku. A ačkoliv se do pochodu daly letecké i pozemní síly z různých zemí, události se rozhodně neubíraly příznivým směrem…

Pro klasické válečné americké filmy bývá typická pečlivá příprava – nejen plánované bojové akce, ale také samotné první kolize. I Attenborough rozehrává nejprve dílčí dějové minipříběhy, jež se pojí s jednotlivými aktéry, abychom pak při sledování jejich počínání v krizových situacích dokázali vnímat, jak se předložený charakter proměňuje či samotnými činy potvrzuje. Především však se díky takovému přístupu nestane, že by ty desítky důležitých postav zůstaly pouze načrtnuté, nedejbože jsme je vnímali pouze jako figurky na šachovnici.

Tvůrci si jistě vypomáhají už tím, že obsazují známé herce (a že jich tady potkáme!), ale ono to vlastně souvisí i s distribuční politikou – takový film se zkrátka lépe prodá. Věřím však, že právě Příliš vzdálený most by si vystačil i s naprosto anonymními tvářemi. Nejen pro plasticitu postav a jejich vhodnému rozvržení do vývoje příběhu, ale i díky výborně koncipovaným bojovým scénám, na kterých se očividně nešetřilo. A i zde skvěle funguje Attenboroughova a Goldmanova schopnost využít humor a na jiném místě vás zmrazit nečekaným smutkem.

Příliš vzdálený most patří mezi další postarší tituly, které nyní vydavatelství Magic Box vytáhlo na světlo českého trhu. V závěru dubna jej přineslo na obou typech nosičů, cenově je mezi nimi značný rozdíl (tři sta korun), přesto já osobně se přimlouvám za vaši pozornost směrovanou modré placce. Ne snad, že by obraz byl natolik remasterovaný, aby vás zabořil do gauče, přesto je obrazová i zvuková kvalita samozřejmě významně lepší. Mimochodem, jak už to u těchto klasických děl bývá, nemusíte se stydět pustit si je i s českým dabingem.

 

mostbd mostdvd

Navigate