Temnými hvozdy

Přišla zima a sní ideální čas na obrázky, díky kterým slyšíte foukat vánici o poznání intenzivněji. Nezdá se vám, že zní nějak zlověstně?…

Emily Carroll se v českém vydání objevuje poprvé. Vlastně to tolik nepřekvapí, jde o mladou (ročník 1983) autorku a kreslířku. Mladou píši úmyslně, narodila se totiž jen o tři měsíce přede mnou a já jsem pochopitelně stále mlád. ComicsCentrum vybralo sbírku pěti hororových povídek a doplnilo si tak s grácií vlastní „bu-bu portfolio“. Temnými hvozdy sice nemá, jak už lze předpokládat, zcela vyrovnanou kvalitu napříč celou knihou, jako komplet však působí suverénně a svěže.

Nejsem kdovíjakým milcem hororového žánru, leč pro „poeovskou“ poetiku mám odjakživa (tuším gymnázia?) slabost. Nechci zcela lacině kopírovat postřehy odjinud, každopádně coby odkaz na Edgara Allana Poa lze práci Emily Carroll skutečně vnímat. Ve svých povídkách obdobně dokazuje schopnost na velmi malém prostoru vystavět velké drama. Ne snad, že by každá ze zápletek musela fabulí pokrývat desítky či stovky let (ono to záhrobí často chce svůj čas…), naopak, mnohdy jde jen o pár dnů a nocí. Zejména však Caroll výtečně zachází s prostředím, mizanscénou, v níž se její hrdinové pohybují. Vesměs uzavřený prostor, nebo alespoň naprosto jasně definovaný a ohraničený, posiluje autorčinu schopnost v budování napětí. Postavy jsou lapeny, v područí sil, kterým nerozumějí a které jim usilují o život. Otázka, zda takový konflikt ustojí, se hezky doplňuje s tajemstvím, kde se ono nebezpečí (potažmo Zlo) bere. Coby čtenáři nemáme více informací, Caroll zvolila omezenou naraci, proto se list po listu dovídáme pouze to, co hrdinové. Nahlížíme jejich pohledem na svět a ani nemusíme mít nutně obrázky vykreslené „subjektivní kamerou“. Dle mého právě tento vypravěčský postup buduje v Temných hvozdech největší díl napětí a strachu.

Vzhledem k tomu, že jde ale o komiks, naprosto zásadní roli má kresba a záběrování. Ve spojitosti s recenzí komiksu by se takové uvození mohlo zdát být zbytečným, jenže ruku na srdce, nenarazili jste na komiks, jehož okna jsou natolik fádní a popisná, že jste se po chvíli přistihli, že spíše jen čtete text v bublinách? Něco takového vám v setkání s Emily Caroll nehrozí. Naopak. Oč více mladá (raději to opakuji) autorka se psaným slovem šetří, o to důmyslněji řeší, jak vystavět každý obraz (a ne jen každou stránku) komiksu. Klade důraz nejen na vnitřek rámu, ale na našich emocích a způsobu čtení se podílí i okolní plocha. A s ní zachází Caroll citelně více, než jak bývá běžné. Strany v této knize jen málokdy bývají stoprocentně vyčleněné pro okna, těch může být pouze pár, třeba tři, zatímco „zbytek“ má stejné, ne-li větší místo. Mnohdy umocňuje prázdnotu, samotu, temnotu, smutek nebo děs. A vlastně v takové ploše nemusí být takřka žádná čára navíc.

Obrazy také nemívají nutně rám, proplouvají prostorem knihy, jdou do neznáma, nebo ono tajemno se o to snadněji k nim dostává. Chci tímto popisem, jenž se ani trošku nedokáže přiblížit originálním úryvkům z knihy, nastínit, že pro Caroll tohle nápadité komponování stránek není samoúčelné, na efekt. Výborně dramaturgicky souzní s obsahem každé povídky a se žánrem. A vlastně s výtvarným řešením, o němž jsem se nezmínil. Typ autorčiny kresby je v každé povídce rozpoznatelný, přesto se příběh od příběhu malinko liší. Někdy klade větší důraz na linku (dominuje spíše tenká), jindy na barevné plochy. Někde je ve vykreslení realističtější a popisná, jindy působí spíše jako velmi stylizovaná grafika. Celkové ladění je však vyvážené, kompaktní, drží knihu pohromadě a dává vám chuť se k ní vracet.

P.S.: Úmyslně jsem se nerozepisoval o dějích jednotlivých povídek. Teď je totiž řada na vás. Vezměte si Temnými hvozdy do ruky. Nastal pro to ideální čas.

Téma/Příběh
Vyprávění
Kresba
Coloring
Průměr

 

Název:
Temnými hvozdy
Autor: Emily Caroll
Rok vydání: 2017, 1. vydání
Počet stran: 208
Nakladatelství: Comics Centrum
Cena: 699 Kč, u nakladatele 489 Kč
ISBN: 978-80-88152-34-7

 

 

Navigate