Ve Skotsku je mrazivo

Kudy jsem chodil, tudy na poptávku po tipu na vydařenou audioknihu jsem doporučoval Skálu Petera Maye. Tehdy se mi dostala do uší vlastně bez znalosti jakéhokoliv kontextu. Netušil jsem, že ji obestírá ve světě aura příjemně mrazivého zážitku, že si podala ruku s nejednou literární cenou, že vlastně je součástí zamýšlené trilogie o detektivovi Finu Macleodovi. Na zážitku mi to neubralo. Bez očekávání přišlo naprosté ohromení.

Je pochopitelné, že tentokrát už mi kontext nescházel. A s ním ani očekávání, zda pokračování s názvem Muž z ostrova Lewis přinejmenším dopadne stejně tak dobře jako jeho knižní předchůdce. Třásla mnou zvědavost, jakmile se na našem trhu objevil český překlad v tradiční knižní podobě (má jej opět na svědomí nakladatelství HOST). Už už bych po něm rovnou sáhl, ale vzpomínka na nadstandardně kvalitní zvukovou úpravu Skály (OneHotBook) mi plácla přes prsty. Počkal jsem si zkrátka, až se Muž z ostrova Lewis objeví coby audiokniha v prodeji na Audiotece.cz. Ne že bych nevěřil, že může Muž výborně fungovat i na papíře, ale ona rozvaha a čekání na zvuk se vyplatilo. Jiří Dvořák jakožto interpret se měl možnost intenzivněji projevit coby herec. Nejenže mnohem pečlivěji (a to už je co říct s ohledem na vydařenost prvního dílu) obracel v ústech slova a jejich vyznění, kdy emoce na chladném Skotsku jako by neměly být na první pohled zřejmé, o to se silnějším dopadem, ale také zde dostal větší prostor díky vnitřnímu hlasu starce Tormoda. Demencí zatížená mysl, respektive její uchopení, ne nepřipomíná Kačerovo načtení Vyhasínání mozku Martina Kleina.

\"muz_audio\"

Zůstanu-li ještě chvíli u Dvořáka, pak hned v těsném závěsu s předchozím srovnáním doplňuji, jak zvláštěn melancholický jeho hlas dokáže být. A to aniž by se intepretace románu vzdalovala od žánru. Stále totiž máme před sebou mrazivou detektivku, kde se řeší smrt (či smrti?) neznámé osoby. Stále zde máme thriller zakořeněný v půdě, která je na štěstí jaksi nehostinná. Peter May využívá – stejně jako v předešlém případě – detektivní linii jen jako niť, která je pro děj podstatná, na stranu druhou spíše představuje klíč k několika dveřím, o nichž si někteří z hrdinů ani nepřáli mluvit, vzpomenout na ně, nebo o nich vůbec netušili. May nás provází, aniž by se obával procházet neustále mezi minulostí a přítomností, pomáhá (byť někdy trošku moc názorně) sbírat kamínky, jimiž lze seskládat výslednou cestu k odhalení tajemství. Je otázkou, jak vlastně moc ono odkrytí tajemství je pro nás důležité (May nestaví do popředí otázku po pachateli). U Muže z ostrova Lewis, stejně jako u Skály má mnohem důležitější rozměr cesta samotná. Už proto, že autor skrze ni pojmenovává nesnadnost dělat jasné soudy o člověku a jeho motivacích. Vše je mnohem složitější, černá a bílá se čas od času až moc slijí.

Mimochodem OneHotBook si nedalo záležet jen na režii Dvořáka, ale také na hudebním doprovodu. Opět zde nalezneme několik málo variujících se motivů, které jen potvrzují Dvořákovu nepatetickou melancholii a uhrančivý chlad, jež z minulosti na hlavní hrdiny vane.

A pokud by se mě někdo zeptal, jak se tedy má Muž z ostrova Lewis s prvním dílem, nemám problém přiznat, že se před Skálou nemusí nijak stydět. Osobně se mi nechce říkat (a přemýšlet), zda je jednička lepší než dvojka, protože Peter May mě znovu dokázal přikovat k poslechu.

Ukázka audioknihy.

Navigate